Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Czechpoint

Obecní úřad Vernéřovice poskytuje služby Czech POINT:

Výpis z Katastru nemovitostí
Výpis z Obchodního rejstříku
Výpis z Živnostenského rejstříku
Výpis z Rejstříku trestů

                                          a další

Podrobné informace získáte na obecním úřadě Vernéřovice

czechpoint

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku

Obsah

Kostel sv. Michaela, archanděla


 

Podle místní pověsti byla obec Vernéřovice založena ve 2. polovině 13. století jistým Wernerem, který přišel spolu s kolonisty z Duryňska na pozvání broumovského opata Martina I. Byla mu zde přidělena půda, tehdy porostlá lesem, aby ji vzdělal. Postavil si zde obydlí, za což platil daně, a stal se místním rychtářem. Dominantou obce je farní barokní kostel sv. Michaela stojící na návrší uprostřed vsi na hřbitově. Ten stojí v místě původního dřevěného kostela, který dal roku 1540 postavit opat Matěj Mathias a který roku 1683 dal opat Tomáš Sartorius zvětšit. Nynější kostel, který za svůj vznik vděčí opatu Otmaru Zinkemu, byl vybudován v letech 1719 - 1720, respektive 1722, kdy se dokončovalo jeho vnitřní vybavení, snad podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Jeho autorství není přímo doloženo prameny, ale vyplývá z jeho činnosti stavitele pro tento řád.

Stavba je orientovaná, omítaná (omítka dnes z velké části opadaná) a je složena z eliptické lodi, k níž je připojena na východ sakristie a na západ věž. Průčelí jsou členěna meziokenními lizénami, které tvoří svislé i vodorovné pásy vyplněné vrhanou omítkou. Na jižní straně byly sluneční hodiny. Vchody jsou tři: hlavní pod věží, 1,56 m široký a 2,80 m vysoký, pravoúhlý. Nad tímto vchodem ve štukovém orámování je bílá mramorová šestihranná deska s nápisem: PRINCIPI, CAELESTIS, EXERCITUS, S. MICHAELI, DEDICAT. 1719, O. A. B. To je v překladu: "Knížeti nebeských zástupů, sv. Michaelovi věnoval Otmar, opat broumovský". Boční vchod vede z jižní strany a poslední do sakristie. Oba jsou pravoúhlé v kamenných ostěních.

Uvnitř působí jediná eliptická loď, 16m široká a 26m dlouhá, jako sál, do něhož ční 10 pilířů, vystupujících ze zdi. Na vysokém náběhu je rovný strop hladce omítnut. Polychromie vnitřku má modrošedou barvu s hnědými stínovanými archivoltami a římsami, s šedou obloučkovou atikou s modrým průhledem ke stropu (naposledy vymalováno v roce 1941). Sakristie je 5m široká a 4m dlouhá zaklenuta valeně s výsečemi. Zajímavostí interiéru je kruchta vyčnívající ve 3 obloucích do lodi. Ta je přístupná z kostela dvěma dřevěnými schodišti a pokračuje v emporách, které jsou 3 po každé straně, nejsou pouze ve výklencích, v nichž se nachází oltáře. Empory i kruchta jsou vroubeny zábradlím z čtyřbokých barokních kuželek. Na hlavním oltáři je obraz od Ant. Felixe Schefflera: Zjevení sv. archanděla Michaela na hoře Gargano v jižní Itálii. Po stranách sochy sv. archandělů Gabriela a Rafaela. Varhany byly zrekonstruovány po r. 1990.

Do roku 1916 měl kostel celkem 5 zvonů (4 ve zvonici a 1 v lucerně), toho roku byly 4 z nich státem zrekvírovány. K zbylému přibyly roku 1924 nové dva zvony pořízené z dílny broumovského zvonaře Oktaviána Wintra. Zvony byly opět zrekvirovány ve druhé světové válce, zůstal opět jeden zvon. Dnes má kostel stále pouze jeden zvon z roku 1600 o průměru 105 cm a výšce 80 cm s nápisem RUF MICH AN IN ZEID DER NOT SPRICHT DER HERR SO WILL ICH DICH ERRETTEN UND DU SOLIST MICH PREISEN ANNO 1600 (Zavolej mě v čase nouze říká Bůh, tak tě chci chránit a ty mě máš velebit). Dále jsou na zvonu uvedení donátoři a je zde vyobrazeny znaky broumovského a břevnovského kláštera a krucifux. Zvon je proti původní orientaci otočen o 90°. Uvnitř kostela ve zdi lodi je zazděn renesanční náhrobek původně ze hřbitovní zdi z pískovce, uprostřed vyhloubený s polychromovaným reliéfem postavy muže hnědých vlasů a vousů, v modravých koženkách a šatě a hnědém plášti. Z textu se dovídáme, že jde o náhrobek vernéřovického šolce (rychtáře) Blasia Meissnera, který zemřel v roce 1579 ve věku 41 let.

Okolo kostela se rozkládá velký hřbitov, většina německých hrobů je pustá. Před kostelem stojí barokní fara (dříve Obecní úřad) s cenným znakem nad hlavních vchodem.

Bohoslužby se zde konají každou druhou neděli v měsíci v 10.30 hod.

Převzato ze stránek občanského sdružení Collegium pro arte antiqua (www.collegium.cz).